S bolestí hlavy se v průběhu života již setkal snad každý z nás. Někdy se však bolesti hlavy opakují až příliš často. Pokud příčina bolestí není zjištěna klasickým interním vyšetřením, přichází na řadu léčba nespecifickými analgetiky (prášky na bolest) pro co nejrychlejší utlumení příznaků. Avšak samotná podstata bolesti hlavy, která často vychází také z poruchy funkce horní krční páteře, již řešena není.
Krční páteř je jednou z nejvíce namáhaných částí našeho těla. Nejen, že krční páteř dovoluje velké množství směrů a rozsahů pohybu oproti zbytku páteře, ale zároveň na ni nasedá hlava, což je zejména pro první a druhý krční obratel velká zátěž. Vzhledem k velké mobilitě, která se zde kombinuje s poměrně velkou zátěží, je první krční skloubení (AO skloubení, skloubení mezi prvním krčním obratlem a lebkou) velmi náchylným místem ke vzniku blokád. Blokáda AO skloubení je jedním z častých problémů, které mohou způsobovat nepříjemné bolesti hlavy. Tuto blokádu způsobují přetížené svaly a měkké tkáně v oblasti horní krční páteře a je nutné toto napětí povolit a tím docílit i nenásilného uvolnění bloku. Jelikož je oblast horní krční páteře poměrně komplikovaný funkční prvek, nelze se zaměřit pouze na horní krční obratle, ale je nutné zaměřit pozornost i na čelistní kloub, jazylku a na tyto funkční segmenty nahlížet vždy komplexně.
Jednou z příčin, díky kterým dochází také ke zvýšenému napětí vzpřimovačů, je nepřirozené držení hlavy a horní krční páteře. Nejčastěji dochází k dlouhodobému neoptimálnímu postavení hlavy a krční páteře v našem zaměstnání. Několika hodinové práce u počítače, dlouhé sezení za volantem, ale i mnoho manuálně zaměřených pracovních pozic nás nutí držet hlavu v dlouhodobém předsunu a zároveň horní krční páteř v mírném záklonu.
Úsek horní krční páteře – povrchové vzpřimovače hlavy a horní krční páteře
Toto dlouhodobé statické držení krční páteře vede k výraznému přetěžování svalů v oblasti zátylku a horní krční páteře. Vzpřimovače jsou pro své přetížení často na dotyk velmi citlivé (nalezneme je na spodní části lebky). Ne náhodou máme často pocit, jakoby bolest vystřelovala odspodu hlavy dopředu na čelo či za oči. Toto způsobuje jejich zvýšené napětí a nedokrvenost. Při dlouhodobém sezení u počítače je nutné hlavu držet zpříma, tím pádem jsou vzpřimovače v nepřerušovaném zatnutí. Do každého svalu vede céva, která daný sval vyživuje. Při dlouhodobém zatětí svalu je průtok cévy omezen a sval není dostatečně okysličován a vyživován – toto neprokrvení vede po určité době ke vzniku bolesti, kdy nás tělo upozorňuje, že není něco v pořádku. Jelikož tento obranný mechanismu těla často přecházíme, sval nadále nedostává živiny a postupně se svému přetížení přizpůsobí a zkrátí se. Bolest se pak objevuje častěji a hůře se obtíže odstraňují (prášky již nemají takový efekt). Dlouhodobě neřešený problém vede k tomu, že velké napětí ve svalech se přenáší i na samotný skalp. Napětí ve skalpu vede k velkým celistvým bolestem hlavy, je zde zapotřebí jemných technik měkkých tkání k jeho uvolnění. Je známo, že již samotné promasírování skalpu či krátkých svalů pod hlavou přináší úlevu od bolesti. Pokud jsou tyto svaly dennodenně vystavovány této velké dlouhodobé zátěži a ignorujeme informace těla, vede to k jejich výraznému přetížení, což způsobuje bolesti hlavy a migrény. Tyto, ale i jiné vzpřimovače páteře, mají tendenci ke zvýšenému napětí. Proto tu vzniká svalová dysbalance mezi povrchovými a hlubokými svaly páteře. Je velmi nutné pomocí měkkých technik a funkčního cvičení optimálně aktivovat hluboké svaly krční páteře a dna ústního pro obnovení svalové harmonie.
Dno dutiny ústní, jazylka a svaly s ní související
Oblast čelistního kloubu a žvýkacích svalů
Další z častých příčin bolestí hlavy, migrén, ale také hučení v uších, je přetížení žvýkacích svalů a omezená pohyblivost čelistního kloubu.
Ke zvýšenému napětí ve žvýkacích svalech či blokádě čelistního kloubu může dojít z několika různých příčin:
- bruxismus (skřípání a cvakání zuby) – dochází také k velkému opotřebení čelistního kloubu, které může vést až k artróze,
- stres – při stresu člověk často „zatne zuby“
- problémy s osmičkami (moudráky) či jejich nedávné odstranění – bolesti zubů způsobují zvýšené napětíve žvýkacích svalech
- nesprávný skus – pokud je při žvýkání zatěžována více jedna strana čelisti oproti druhé
Zvýšené napětí žvýkacích svalů a blokáda čelistního kloubu spolu velmi úzce souvisí a často se doprovázejí. Obě funkční poruchy často vedou k sužujícím bolestem hlavy a migrénám. Žvýkací svaly nenacházíme jen v oblasti tváří, ale vedou až ke spánkové oblasti – proto se často setkáváme s tepavou bolestí v oblasti spánků.
Terapie spočívá v jemných technikách měkkých tkání za účelem zmírnění napětí v obličeji, relaxace žvýkacích svalů a šetrné mobilizaci čelistního kloubu, které vede ke správnému a rovnoměrnému zapojení čelisti. Následně je však nutné odstranit i příčinu vzniku problému. Tedy zaměřit se na optimalizaci stereotypu žvýkání a řešit problém komplexně, pro zabránění návratu obtíží.
Ač se to na první pohled nemusí zdát, jazylka a svaly s ní související mají velmi důležitý význam v oblasti diagnostiky a léčby bolestí hlavy, migrén a hučení v uších. Jazylka je malá kůstka uložená v blízkosti štítné chrupavky. Svaly, které se na jazylku upínají, mají často klinickou souvislost s jinými segmenty v oblasti hlavy a horní krční páteře. Tyto svaly se upínají nejen na dolní čelist (a zajišťují pohyb dolní čelisti), ale i na spodní část lebky, hrudní kost a lopatku – odtud při jejich přetížení mohou vést vystřelující bolesti a zároveň se často podílejí na svalových dysbalancích způsobujících migrény, hučení v uších a bolesti krční páteře. Proto je nutné se při terapii zaměřit i na ovlivnění těchto svalů.
Tyto výše popsané segmenty spolu vždy souvisejí a nelze se při terapii zaměřit jen na jednu z nich. Naše tělo reaguje komplexně a jeden segment ovlivňuje druhý. Přes svalové smyčky často nacházíme společně s blokádou čelistního kloubu nepohyblivou jazylku a blokádu v AO (atlantookcipitálním) skloubení. Tím se jen dokazuje, jak moc je náš pohybový aparát propojen a že pro úspěšnou terapii je vždy nutné vedle samotného epicentra bolesti řešit i na první pohled vzdálené poruchy, protože i ty mohou být spouštěčem bolestí.