Senzomotorická stimulace (SMS) patří mezi metody založené na neurofyziologickém podkladě. Tyto metody využívají základní schopnost nervového systému, plasticitu (tvárnost, proměnlivost), kterou mozek ani při nejrůznějších poruchách neztrácí (vždy jsou zachované alespoň funkční rezervy). Proto při poruše jednoho pohybového vzorce lze tento vzorec senzoricky stimulovat a tím jeho poruchu léčit a funkci obnovovat. Tedy zjednodušeně řečeno, narušený vzorec lze v mozku upravovat díky výše uvedené plasticitě centrální nervové soustavy.

Základní princip SMS

Senzomotorická stimulace využívá principů motorického učení. Jejím cílem je znovu obnovit pohybové stereotypy, které mozek přestal automaticky využívat, aby se dosáhlo plné automatické aktivace svalů a aby byl pohyb koordinovaný a co nejméně náročný pro tělo. Dalo by se tedy říci, že není principem cvičit svaly, ale cvičit mozek, který poté svaly ovládá a zpětně kontroluje jejich aktivitu. Důležitou součástí této metody je také stimulace proprioceptivního vnímání. Propriocepce je smyslové vnímání  jednotlivých částí těla a vnímání polohy a pohybu v určitém segmentu. Propriocepce je často narušena úrazem či dlouhodobější jednotvárnou činností, kdy tělo nedostává impulzy a jeho pohyby jsou omezeny jen pro určité pohybové stereotypy. Senzomotorické cvičení pomocí správné svalové aktivity pomáhá k odstranění svalové nerovnováhy, rozbití špatných pohybových stereotypů a obnovení správného držení těla ve stoji, v sedě a při všech Vámi přirozených pohybových činnostech.

Původ senzomotoriky

Prvopočátky techniky SMS vznikly u anglického ortopeda Freemana, který se zaměřoval na špatné vedení impulsů z poraněného kloubu směrem k centrální nervové soustavě. Pro obnovu správného vedení využíval nestabilních plošin při cvičení, ve kterém se zaměřoval hlavně na hlezenní kloub. O rozvoj senzomotorické stimulace zaměřené komplexně na celý pohybový aparát se u nás zasloužil především Vladimír Janda. Zaměřoval se na propojenost funkcí pohybového aparátu – tedy, že při cvičení se nelze zaměřit pouze na jeden kloub, ale že pohybový aparát je do cviku zapojen globálně. Při studii léčby nestability kotníku prokázal souvislost mezi nestabilitou kotníku a bolestmi zad, které vznikly na  základě porušené propriocepce. Před samotným cvičením je důležité kožní dráždění, které probudí periferní nervovou soustavu a účinek cvičení je poté výraznější. Cílené svalstvo se aktivuje díky balančním cvikům, které jsou prováděny v nejrůznějších výchozích polohách. Jak je již psáno výše, cílem je dosáhnout automatické aktivace žádaných svalů a pohybových stereotypů tak kvalitně, že není nutné žádné výrazné soustředění na samotný pohyb. Hlavní cíle SMS jsou optimalizace držení těla a aktivace hlubokého stabilizačního systému páteře, zlepšení svalové koordinace, zlepšení rovnováhy (výborné pro prevenci úrazů) a v neposlední řadětaké zautomatizování kvalitních pohybových programů a jejich přirozené zapojení do běžných denních činností.

Jak cvičení probíhá

Postup cvičení v rámci terapie je velmi individuální. Cvičení postupuje podle metodické řady a náročnost cviků se zvyšuje postupně tak, aby byly využity všechny možnosti pro úpravu funkčních poruch pohybového aparátu. Velmi důležité je dbát na kvalitní provedení cviku (zachování správného držení těla). Není tedy důležité délka cvičení, ale je zásadní, aby cvičení bylo prováděno dobře. Jelikož nebude zprvu tělo zvyklé na tento druh cvičení, je typické, že rychle přichází únava a třes svalů, což je jasnou známkou pro přestávku ve cvičení.

Při senzomotorické stimulaci se nejprve zaměřujeme na korekci postavení kleneb nohy, důležité je správné zapojení svalů podporujících nožní klenbu k posturální korekci ve stoji. Korigovaný stoj je základním předpokladem pro všechny balanční cviky, je důležitý pro vnímání vlastního těla v prostoru. Poté je již možné začít s cvičením na labilních plochách. K základním balančním pomůckám, které senzomotorická stimulace využívá, patří kruhové a válcové úseče, balanční sandály a senzomotorické dráhy.

Senzomotorická stimulace je vhodná jak pro léčbu, tak i k prevenci úrazů či bolestivých syndromů vzniklých na základě špatného držení těla. Pozitivním ovlivňováním  myoskeletálního aparátu, významně tato metoda pomáhá proti bolestem zad. Při léčbě poúrazového či pooperačního stavu zrychluje senzomotorická stimulace regeneraci pohybového aparátu a zajišťuje prevenci před opakovaným zraněním. Prevencí opětovného úrazu je myšleno optimální zajištění stability a koordinace u kloubní nestability. Zejména u sportovců je základním přínosem zkvalitnění reakční schopnosti organismu na podmínky terénu, což je velmi důležité pro prevenci úrazů.

SMS nejčastěji využíváme u těchto diagnóz a poruch pohybového aparátu:

• poúrazová kloubní nestabilita
• kloubní hypermobilita – zvětšení rozsah kloubní pohyblivosti nad fyziologickou normu
• nekvalitní svalová stabilizace (zejména u chronických bolestí zad)
• podpora správného vývoje pohybových programů u dětí
• podpora propriocepce u dětí začínajících sportovat
• vadné držení těla
• idiopatická skolióza
• poruchy rovnováhy způsobené v rámci centrální nervové soustavy (Parkinsonova choroba,mozečkové poruchy, DMO)
• poruchy hlubokého čití (propriocepce) – často způsobené úrazem či polyneuropatií (například u cukrovkya jiných onemocnění)
• pooperační stavy pohybového aparátu
• prevence úrazů u sportovců, kteří vynakládají velkou zátěž na svůj pohybový aparát
• prevence úrazů u lidí trpících osteoporózou, artrózou či jinými degenerativními nemocemi.