Bolesti krční páteře – funkční poruchy

 
Krční páteř je jednou z nejvíce namáhaných částí našeho těla. Nejen, že krční páteř dovoluje velké množství směrů a rozsahů pohybu oproti zbytku páteře, ale zároveň na ni nasedá hlava, což je zejména pro první a druhý krční obratel velká zátěž. Důležitým faktorem v problematice krční páteře je její stereotypní zatěžování. Současnost nás nutí k trvalému předklonu, což vystavuje krční páteř nepřirozenému postavení a zatížení.

Naše tělo, zejména pohybový aparát, je přizpůsobivý organismus. Při dlouhodobějším přetěžování svalstva krční páteře o sobě dává vědět mírnými bolestmi v oblasti krku či  ramen, ale my tyto náznaky často přecházíme, ignorujeme či řešíme rychlým protažením bolavé oblasti. Bez dlouhodobějšího funkčního řešení se nerovnováha svalového napětí postupně stupňuje. Ke změnám napětí dochází i v okolních měkkých tkáních (kůže, podkoží, svalová povázka), které se stahují, zkracují a stávají se méně pružnými, což zpětně prohlubuje bolestivost pro jejich nedostatečnou prokrvenost a okysličenost.

Jednostranným postavením krční páteře dochází k přetěžování jedné skupiny svalů na úkor oslabení a postupnému zkrácení jiné svalové skupiny. V případě krční páteře jde  nejčastěji o skupinu takzvaných horních a dolních fixátorů lopatek. Horní fixátory lopatky představují zejména trapézový sval, zdvihač lopatky a jazylkové svaly upínající se na  lopatku, což jsou svaly, které jsou nejčastěji přetěžovány vlivem špatného držení krční páteře a ramen. Postavení ramen také výrazně ovlivňují velký a malý prsní sval, u kterých často dochází ke zkrácení, a tím se ramena dostávají do předsunutého držení. Naopak dolní fixátory lopatek mají tendenci k ochabnutí a s tím spojenému zkrácení, kdy se po určité době tělo odnaučí jejich správnému zapojení a přestane je využívat. Většinu práce proto poté odvádějí již zmíněné horní fixátory lopatek. Dolní fixátory lopatek představují přední pilovitý sval a velký zádový sval.

Bolesti a problémy v oblasti krční páteře poté často gradují například v tyto příznaky:

  • migrény, bolesti za očima
  • hučení v uších, motání hlavy, světélka před očima
  • pocit blokády krční a hrudní páteře, ale také žeber
  • bolesti mezi či pod lopatkami
  • bolesti v oblasti ramenních kloubů, loktů
  • brnění či pálení paží, předloktí

V terapii je ze začátku zásadní využít technik měkkých tkání, které uvolní napětí přetěžovaných měkkých tkání (kůže, podkoží, svalová povázka) a odstraní případné blokády. Pokud se blokáda neuvolní na základně optimalizace napětí, je vhodné použít velmi šetrné mobilizační techniky. Pro dosažení trvalého účinku terapie je důležité správně aktivovat oslabené svaly v pohybovém vzorci, aby došlo k obnovení svalové harmonie a nedocházelo k zatěžování jedné svalové skupiny na úkor druhé. Důležité je také zaměřit se na správnou ergonomii tak, aby pracovní prostředí pomáhalo udržet pohybový aparát v bezbolestném stavu a ne naopak.