Roswitha Brunkow (1916-1975) byla německá fyzioterapeutka, která následkem úrazu byla na delší čas připoutána na invalidní vozík. Sama na sobě vypozorovala, že při vzpěrném izometrickém napínání rukou a nohou se aktivace svalů postupně šíří také do celého trupu a k hlavě. Na základě vlastních zkušeností, ale také dlouholeté terapeutické práce s řadou převážně neurologických pacientů, vypracovala autorka vlastní terapeutický koncept pro cílenou aktivaci svalstva.

Podstata

Hlavním terapeutickým prvkem jsou napínací, respektive vzpěrná cvičení, jejichž základem je volní maximální dorzální flexe rukou a nohou (ohyb kotníku/zápěstí směrem za hřbetem nohy/ruky). Vzpírání je prováděno v distálním směru (směrem od středu těla) proti pomyslnému odporu nebo proti pevné ploše. Správným nastavením aker horních a dolních končetin a vzepřením se o ně, dochází k vzpřímení trupu a k cílené aktivaci diagonálních svalových řetězců.

Tato aktivace umožňuje:

  • zlepšování funkce oslabeného svalstva
  • aktivaci hlubokého stabilizačního systému páteře
  • reedukaci správných pohybů

Podstata

Hlavním terapeutickým prvkem jsou napínací, respektive vzpěrná cvičení, jejichž základem je volní maximální dorzální flexe rukou a nohou (ohyb kotníku/zápěstí směrem za hřbetem nohy/ruky). Vzpírání je prováděno v distálním směru (směrem od středu těla) proti pomyslnému odporu nebo proti pevné ploše. Správným nastavením aker horních a dolních končetin a vzepřením se o ně, dochází k vzpřímení trupu a k cílené aktivaci diagonálních svalových řetězců.

Tato aktivace umožňuje:

  • zlepšování funkce oslabeného svalstva
  • aktivaci hlubokého stabilizačního systému páteře
  • reedukaci správných pohybů

Indikace:

  • poúrazové stavy
  • funkční poruchy pohybového aparátu
  • artrózy
  • poruchy držení těla
  • skoliózy
  • poruchy periferního nebo centrálního nervového systému
  • dysfunkce v oblasti pánevního dna (inkontinence, funkční sterilita)
  • prevence vadného držení těla

Kontraindikace:

  • kardiovaskulární nedostatečnost s výrazně omezenou tolerancí fyzické zátěže
  • arteriální hypertenze
  • plicní choroby s přetížením pravého srdce
  • nedostatečně stabilizované zlomeniny

Praktické provádění:

Cvičení je aktivní, je vyžadována alespoň částečná spolupráce pacienta. Cvičení vychází z vývojové kineziologie, jednotlivé cviky jsou tedy inspirovány vývojovými mezníky otorického vývoje dítěte. Začíná se od nižších poloh v lehu, postupně se přechází do obtížnějších vyšších pozic až do stoje.