Základy proprioceptivní neuromuskulární facilitace (PNF) vypracoval dr. Herman Kabat (1913-1995). Tato metodika patří ke komplexním facilitačním metodám. Facilitace znamená usnadnění pohybu pomocí aktivace různých systémů tak, aby se na vstup neuronů dostalo co možná nejvíce vzruchů. PNF využívá deset facilitačních prvků: odpor, iradiace a zesílení, manuální kontakt, pozice těla terapeuta a práce s tělem, slovní pokyny, zraková kontrola, trakce a aproximace, natažení, časování, vzorce.

Neurofyziologický mechanismus PNF vychází ze zásady, že mozek „nemyslí“ v jednotlivých svalech, ale myslí v pohybech. Proto se při této léčebné metodě aplikují tzv. sdružené pohybové vzorce, které se podobají většině aktivit denního života. Pohybu se účastní celé svalové skupiny a pohyb se děje v několika kloubech a rovinách současně. Metoda vychází z přirozených pohybů z běžného života, kdy analytické pohyby nejsou prováděny, protože jsou nepřirozené a neekonomické. Analytické pohyby jsou nahrazeny pohyby syntetickými. Pohybové vzorce jsou vedené diagonálním směrem se současnou rotací, při němž jsou kloubní plochy postaveny tak, že umožňují maximální protažení svalů. Diagonální pohyby jsou sestaveny pro hlavu, krk, trup a končetiny. V metodě PNF je důležitý sled pohybů v pohybovém vzorci (timing). Je-li časový sled svalových kontrakcí zachován, je výsledný pohyb koordinovaný.

Techniky PNF

PNF využívá různé techniky, jejichž cílem je prosadit účelný, funkční pohyb pomocí facilitace, inhibice, posílení a relaxace určité skupiny svalů. Při posilovacích technikách  se využívá principu, že svalová aktivita silnějších svalů umožní obnovení aktivity slabších nebo inaktivních svalů.

Cíl posilovacích technik:

  • zlepšení schopnosti vyvolání a vědomého ovládání pohybu
  • zvyšování rozsahu pohybu a uvolnění zvýšeného svalového napětí
  • zlepšení svalové síly a vytrvalosti
  • zlepšení svalové koordinace
  • snížení unavitelnosti svalu
  • zvýšení stability kloubů

Cíl relaxačních technik:

  • redukce zvýšeného svalového tonu
  • zvětšení pohybového rozsahu
  • odstranění nebo zmírnění bolesti

Indikace

  • poškození periferních nervů: např. paresa n. peroneus, paresa n. radialis
  • onemocnění centrální nervové soustavy (CNS): roztroušená skleróza, ataxie, poranění míchy včetně paraplegií a tetraplegií, stavy po cévní mozkové příhodě, traumatech, nádorech atd.
  • ortopedické poruchy: např. degenerativní onemocnění páteře a končetinových kloubů, morbus Bechtěrev
  • stavy po operacích páteře, kyčelních a kolenních kloubů. funkční poruchy pohybového systému a svalovédysbalance
  • traumatická poškození: např. stavy po zlomeninách, amputacích, svalových atrofií atd.

Kontraindikace

  • závažné onemocnění kardiovaskulárního systému
  • zhoubné nádory s metastázami
  • horečnaté stavy